Čisté jitro (Czech)
Když za jitra, snů množstvím zemdleni, jsme vyšli do zahrad, zem celou, jako duši svou, jsme zřeli v ohni rozkvétat; i ptali jsme se větrů, vod a stromů, ptáků, včel: kdo dnešní noci, tajemný, zahradou naší šel?
Hrál písek v zlato změněný, kde svaté stopy ležely, šuměly vody léčivé, jak rozvlněné anděly, dech každý sílu žití měl jak na sta žhoucích dní, a v každém pohledu byl úžas znovuzrození.
Tíž tajemství svých bolestných jsme přijali jak vůli tvou, před rozlomením pečeti list políbený s pokorou; a nepřítel, jenž číhaje u našich usnul bran, jak unavený posel tvůj byl od nás uvítán.
Na nebezpečných samotách, navštěvovaných démony, sad našich přání jemný kvet, jak lilijové záhony, a nejžhavější, nejsladší, nejžádoucnější z žen jsme pozdravili, zářící, jak bílé sestry jen. Uploaded by | Efraim Israel |
Source of the quotation | https://cs.wikisource.org/wiki/Ruce/ %C4%8Cist%C3%A9_jitro |
Bookpage (from–to) | 86 |
Publication date | 1983 |
|
Tiszta reggel (Hungarian)
Reggelre, álmainktól fáradtan, a kertbe jőve ki, a földet, mint a lelkünket, lánggal láttuk virágzani; s kérdeztünk szelet, vizeket, fák, madarak raját: e mai éjjel, titkosan, a kertünkben ki járt?
Csillogott színarany homok, hol nyugodtak a szent nyomok, zubogtak gyógyító vizek, megháborítván angyalok, száz izzó napig élni volt lélegzet mind erős, s minden pillantás döbbenet és újjászületés.
Fájdalmas titkaink terhét vettük mint ítéletedet, a pecsétfeltörés előtt ajkunk illette levelet; s ha ott lapult és elaludt kapuszárnyunk mögött az ellenség, fogadtuk úgy, mint fáradt hírnököd.
Lakatlan, vészes helyeken, hol minden zugban démonok, vágyaink kertje viritott mint éjfélkor liliomok, s a legigézőbb, legforróbb, legszebb asszonyokat mintha fehér nővéreket, úgy köszöntöttük csak.
Uploaded by | Efraim Israel |
Publisher | Európa Könyvkiaqdó |
Source of the quotation | Otokar Březina: Rejtett történelem |
Bookpage (from–to) | 86 |
Publication date | 1983 |
|