Hachenburg, Hanuš: Terezín (Terezín in English)
Terezín (Czech)Ta troška špíny v špinavých zdech a kolem ta trocha drátu a 30 000, kteří spí. Kteří se jednou probudí a kteří jednou uvidí rozlitu svoji vlastní krev.
Byl jsem kdys dítětem - před dvěma lety To mládí toužilo pro jiné světy. Nejsem již dítětem – viděl jsem nach, teď jsem již dospělým, poznal jsem strach, krvavé slovo a zabitý den. To již je jiné než bubáci jen!
Avšak já věřím, že dneska jen spím, se svým že dětstvím se navrátím, s tím dětstvím tam jak s planou růží, jak se zvonem, který ze sna ruší, jak s matkou, která vadné dítě miluje nejvíc ženstvím zpitě. Jak hrozné mládí, které pase po nepříteli, po provaze,
jak hrozné mládí, jež v svůj klín si řekne: ten dobrým, ten zas zlým. Tam v dáli kdes spí dětství sladce, v cestičkách tam ve Stromovce, tam nad tím domem, kdes se sklání kde zbylo pro mne pohrdání, tam kdesi v zahradách a v květu, kde z matky jsem se zrodil k světu - abych plakal.
V plameni svíčky na pelesti spím a jednou snad již pochopím, že byl jsem hrozně malý tvor, zrovna tak malý, jak ten chór těch 30 000, jichž život spí, tam v Stromovce se probudí, otevře jednou oči své, a poněvadž mnoho prohlédne, tak usne zas…
|
Terezín (English)A little dirt within the dirty walls and round about a little bit of wire And thirty thousand sleeping there, who will awake one day And see their life blood Spilled around them.
I was a child once - two short years ago My youth was longing for another world I am a child no longer - I saw things to make me Blush now I am adult and have known terror, Bloody words and murdered days, That is no longer just a bugaboo!
But I also believe that I am only sleeping That I shall see my childhood once again Childhood like a wild, wild rose Like a bell to wake me from my dreams Like a mother who with womanly intuition, loves the naughty child most How terrible my youth that watches only For the enemy, the rope
How terrible a youth, that to itself Must say: this one is good, and that one is evil. Somewhere in the distance, childhood sweetly sleeps. Along the narrow paths of Stromovka park, There, from that house, someone leans out, Where only contempt is left for me, Where long ago, in gardens full of flowers, My mother brought me into the world to weep.
In the flame of candles by my bed, I sleep And once perhaps I'll understand That I was such a little thing As little as this song. These 30,000 souls who sleep Among the trees will wake, Open an eye And because they see a lot They'll fall asleep again…
|