This website is using cookies

We use cookies to ensure that we give you the best experience on our website. If you continue without changing your settings, we'll assume that you are happy to receive all cookies on this website. 

Skácel, Jan: Kindheit (Dětství in German)

Portre of Skácel, Jan

Dětství (Czech)

Brána podepřená*

Zlatými meči

A kdo do ní vejde

 

Navečer maminky nám umývaly nohy,

dnes bych tu vodu pil.

A jak jsme usedavě spali.

 

Byl dřevokocúr místo veverky

a rybka

utonulá v zhlani.

 

Stříbrné neděle a tmavohnědé pátky;

uprostřed týdne lehávala středa

a úterý se téměř nekonalo.

 

Jedenkrát do roka se někdo oběsil,

lidé šli za rakví

a bez ní vraceli se zpátky.

 

Někdy se lesy daly na pochod,

zůstaly mýtiny

a k smrti vylekané laně.

 

A toho zlého jsme se bávali.

Dny byly z rybízu

a noci zkokrhané.

 

Puškvorec voněl jako jedy králů,

předkové hnili

v líbezné rodné zemi

 

a ve vyhaslých kamnech bydlel strach.

A ten je pořád,

pořád k nalezení.

 

Okolo chodil pešek

A kdo byl hloupý

Tak se nepodíval.

 

 

*Původní dětské básnička:

Zlatá brána otevřená, zlatým klíčem podepřená,

kdo do ní vejde, tomu hlava sejde,

ať je to ten nebo ten, praštíme ho koštětem.



Uploaded byP. T.
Source of the quotationhttp://richter.wgz.cz

Kindheit (German)

Goldne goldne brücke

wer hat sie denn

zerbrochen

 

Gegen abend wuschen die mütter uns die füße

heute würde ich dieses wasser trinken

Und wie heftig wir schliefen

 

Es war der pappkater anstelle des eichhörnchens

und das fischchen

ertrunken im kolk

 

Die sonntage silbern und dunkelbraun die freitage

Mitten in der woche lag der mittwoch

und der dienstag fand fast nicht statt

 

Einmal im jähr erhängte sich jemand

die leute folgten dem sarg

und kehrten ohne ihn zurück

 

Manchmal rückten wälder aus

zurück blieben kahlschläge

und zu tode erschreckte rehe

 

Und wir fürchteten uns vor dem bösen

die tage waren aus johannisbeeren

und die nachte zerkräht

 

Kalmus duftete wie die gifte der könige

die vorfahren verwesten

in der lieblichen heimaterde

 

und in den erkalteten öfen wohnte die angst

Und sie

sie ist immer zu finden

 

Schau nicht um

der plumpsack geht rum

er geht um den kreis

daß niemand was weiß



Uploaded byP. T.
Source of the quotationhttp://www.uni-pur.de

minimap