Vrchlický, Jaroslav: Adagio (Adagio in English)
|
Adagio (Czech)Do velké, šedé škeble mramoru,kde místo vody svadlé listí leží, se kloní větve bříz a javorů. Vše v dřímotě, jen mraky nebem běží. Zde chtěl bych státi v zamyšlení dumnén a dívat se, jak večer táhne sem, a luňák v letu posupném a šumném jak po kořisti slídi nad lesem; tou sochou chtěl bych býti kamennou, jež o samotě dumá v lesni hloubi, jež s větry mluví jen a ozvěnou, na jejiž skráni s noci den se snoubí. |
Adagio (English)Over the marble with its great drab shell,Where faded leaves in place of water lie, The boughs of birches and of maples fell: All slumbers, save the scudding clouds on high. Fain would I linger here in wistful poring, And gaze at evening drawing nigh this way; And at the hawks gloom-covered, clamorous soaring, How o'er the wood he watches for his prey; Fain would I be this statue wrought in stone, On loneliness in forost-depths to brood, Speaking with winds and echo all alone, Upon whose brow the night by day is wooed. |
