This website is using cookies

We use cookies to ensure that we give you the best experience on our website. If you continue without changing your settings, we'll assume that you are happy to receive all cookies on this website. 

Hlaváček, Karel: Valaki oboázott (Hrál kdosi na hoboj in Hungarian)

Portre of Hlaváček, Karel

Hrál kdosi na hoboj (Czech)

Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní, 
hrál vždycky na večer touž píseň mollovou 
a ani nerozžal si oheň pobřežní, 
neb všecky ohně, prý, tu zhasnou, uplovou. 

Hrál dlouze na hoboj, v tmách na pobřeží, v tmách, 
na plochém pobřeží, kde nikdo nepřistál: 
hrál pro svou Lhostejnost, či hrál spíš pro svůj Strach? 
byl tichý Pastevec, či vyděděný Král? 

Hrál smutně na hoboj. Vzduch zhluboka se chvěl 
pod písní váhavou a jemnou, mollovou... 
A od vod teskně zpět mu hoboj vlhkem zněl: 
jsou ohně marny, jsou, vždy zhasnou, uplovou. 



Uploaded byEfraim Israel
Source of the quotationhttp://www.ceskaliteratura.cz/texty/hlavacek.htm

Valaki oboázott (Hungarian)

Játszotta oboán napokig valaki
esténként ugyanazt a mollos dallamot,
a parton nem próbált tüzeket szítani,
hisz minden tűz úgyis kialszik, ellobog.

Játszott az oboán, homályban szállt a hang
egy folyó partján, hol nem köt ki senki sem:
a Közönyében-e, vagy Félelmében fogant?
Pásztor volt vagy Király? száműzött, névtelen?

Gyászos, mély oboa. A lég felremegett
mert szóltak tétova, finom, mollos dalok...
Az oboa felelt vágyó vizek felett:
hogy hasztalan a tűz, kialszik, ellobog.



Uploaded byEfraim Israel
Source of the quotationsaját fordítás

minimap