Žáček, Jiří: Pijanské desatoro (Pijácké desatero in Slovak)

První sklenka je pro zdraví,
abych byl k sobě laskavý.
                Pak si dám nalít druhou sklenku
                a zapomenu na svět venku.
A další v pořadí, ta třetí,
probudí duši ze zakletí.
                Ze čtvrté sklenky, hola hou,
                načerpám elán s odvahou.
Po páté sklence mizí splíny
a nebem krouží dívčí klíny.
                A co mi říká sklenka šestá?
                Kdo pije laxně, Bůh ho ztrestá.
Když ochutnávám sedmou,
vášně se ve mně vzedmou.
                Po osmé sklence
                mám srandu z abstinence.
S devátou přijde nirvána -
přátelé, pijme do rána!
                A kdyby ve vás uhasínal plamen,
                budeme pít i za vás.
                Amen.

Prvý pohár to je dávka zdravia,
ktorou ľudia čokoľvek vždy slávia.
                Keď sa druhý pohár na stole skvie,
                prestaneme myslieť na celý svet.
Potom pozdvihneme pohár tretí,
po ňom do duše nám šťastie vletí.
                Štvrtý pohár iste nie je veľa,
                načerpáme odvahu a elán.
Piate čaše k ústam sa nám sklonia,
nad nami už krúžia nežné loná.
                Čo nám teraz vraví čaša šiesta?
                Laxne pijúcich raz osud strestá.
Keď si vychutnáme čašu siedmu,
vášne si nás do pazúrov vezmú.
                ôsmy pohár vypijú už len tí,
                ktorí ozaj nie sú abstinenti.
Po deviatom drinku sa s tým ráta,
že už sú si všetci ľudia bratia.
                Desiaty nás pošle do nirvány,
                pime, až kým nepríde svit ranný.
Keby vo vás vyhasínal plameň,
budem piť aj za vás všetkých.
                Amen.