Žáček, Jiří: Jasná noc! Temná noc! (Jasná noci! Temná noci! in Slovak)

Šaty sklouznou ze tvých zad,
nahá vběhneš do řeky.
Nevadí nám noční chlad,
zahřejí nás doteky.

A hvězdy jasné svítí do dáli,
luštíme spolu jejich signály.

Unikáš mi ke hvězdám,
i když ležíš vedle mě.
Možná nejsem, jen se zdám,
propadám se do země.

A hvězdy jasné hoří jako líh,
signály světů dávno vyhaslých.

Těla zkřehnou únavou,
stíny padnou na řeku.
Jasná noci nad hlavou,
temná noci v člověku!

A hvězdy jasné, z kterých čiší mráz,
zapadnou, zhasnou v tobě, ve mně, v nás.

Šaty skĺznu na chrbát,
nahá vbehneš do vody.
Necítime nočný chlad,
iba dotyk pohody.

Hviezdy planú ako v ošiali,
lúštime ich tajné signály.

Unikáš mi ku hviezdam,
hoci ležíš vedľa mňa.
Možno sa ti iba zdám,
prepadám sa do ohňa.

Jasné hviezdy horia ako lieh,
žiaria ako trblietavý sneh.

Telá krehnú únavou,
tiene padnú na rieku.
Jasná noc je nad hlavou,
temná noc je v človeku!

Hviezdy jasné, z ktorých vanie mráz,
vyhasnú raz v tebe, vo mne, v nás.