Křesadlo, Jan: Rondel o slunci

Pochodni strážce meze dne,
květino ohněm sršící,
v propasti kosmu bezedné
neznáma boha zdobící

Obrovskou prázdnou pravicí
tě každým jitrem pozvedne
v prostoře stěží dohledné,
květino ohněm sršící.

Vzplaneš, když na tě pohlédne,
pak si tě vetkne ve kštici,
modravou hloubkou dunící.
Kéž plamen tvůj nás posedne,
fénixem v srdce dosedne,
květino ohněm sršící!