Sova, Antonín: Erlen (Olše Német nyelven)
|
Olše (Cseh)Jak jsem, olše, měl vás rád, v podvečerní, vonný chlad, nad vodou když schýlen sám stín váš chvěl se sem a tam. Rybářů kdes táhlý hlas nocí Hlubokou se třás', šumot mlýnských, vážných kol ve mně vzbouzel starý bol. V třtinách sluka, černý bod, čeřila jen vlny vod, a v mé duši také tak bloudil zlatých snění pták ... |
Erlen (Német)Erlen, wie hart' ich euch lieb
abends, Duft und Kühle blieb, übers Wasser selbst gebeugt, Schatten schauernd sich gezeigt. Fischerstimmen fern, verhallt, durch die tiefe Nacht geschallt, braust das Mühlenrad so weit, weckt's in mir das alte Leid. Schilf und Schnepfe, schwarz im Raum, kräuselten die Wasser kaum. Meine Seele auch so wird vorn Goldvogeltraurn durchirrt. |
