Můj stín (Cseh)
Hned přede mnou je a hned po mém boku, teď za mnou plíží se a teď mě vede; při záři lampy pitvoří se šedé Nic jeho za mnou, svou když spřádám sloku.
Teď v dálku dlouží se, teď v propast sjede. Co chce tu stále řadou dlouhých roků? Mám říci jemu: Ďáble! nebo Zvěde!? Zřím v tvář to svému druhu nebo soku?
Co černé ve mně, v oči se mi staví? Či vlastní skepse za mou chvátá silou? Mám zřít v tom, sám že stín jen budu tmavý?
Kol hřbitova dnes šel jsem v slunci ranním, a přes zídku on přehoupnul se bílou a jakby čekal, zdali skočím za ním... Feltöltő | Efraim Israel |
Kiadó | ELTE Szláv Filológia Tanszék |
Az idézet forrása | Cseh költők antológiája |
Megjelenés ideje | 2016 |
|
Az árnyékom (Magyar)
Hol előttem üget, hol oldalamnál, sarkamra hág, elém kerülni port túr; a lámpánál szürke fintorba torzul semmije, míg költök, s hátul szaladgál. Most messzi lesz, most szakadékba fordul. Annyi év után megint mit akar már? Az Ördög ő? Vagy Kém, ki üldöz orvul? Barátra vagy vetélytársra akadtál? Szemembe, énbelém, mi feketéllik? Tán önnön szkepszisem vágtat mögöttem? Azt látom-e, hogy árnyék leszek én is? Ma reggel ballagok a temetőnél, napsütés, árnyékom a falra szökken, és mintha azt várná: "Jönnél-e? Jönnél?"
|