Ez az oldal sütiket használ

A portál felületén sütiket (cookies) használ, vagyis a rendszer adatokat tárol az Ön böngészőjében. A sütik személyek azonosítására nem alkalmasak, szolgáltatásaink biztosításához szükségesek. Az oldal használatával Ön beleegyezik a sütik használatába.

Hírek

Borowski, Tadeusz: Krátká předmluva (Krótka przedmowa Cseh nyelven)

Borowski, Tadeusz portréja

Krótka przedmowa (Lengyel)

Janowi Dobraczyńskiemu

„Kamienny świat” jest jednym obszernym opowiada­niem, złożonym z dwudziestu samodzielnych części. Autor próbował możliwości, jakie daje forma „krótkiego opowia­dania”, i uznal próbę za niezbyt udałą. Forma krótkiego opowiadania podobna jest do formy ciasnego kołnierzyka, gdyż tamuje oddech. Oducza ona komentarza i omówienia, przyzwyczaja do jedności akcji, czasu i miejsca, zamiast pisarza — kształci aparat fotograficzny.
Niektóre z tych krótkich opowiadań są tylko realistycz­ne, niektóre są błahe, inne zawierają polemikę z cudzymi postawami pisarskimi. Adresy polemiki wskazują dedyka­cje, ale nie wszystkie. Niektóre są tylko grzecznościowe. Nie jestem pozytywnym katastrofistą, nie znalem kapy Kwaśniaka, nie jadlem mózgów ludzkich, nie mordowałem dzieci, nie siedziałem w bunkrze, nie chadzałem z Niemca­mi do opery, nie pilem wina w ogrodzie, nie oddaję się infantylnym marzeniom — w ogóle byłoby mi bardzo przy­kro, gdyby opowiadania z „Kamiennego świata” zostały potraktowane jako kartki z intymnego pamiętnika autora tylko dlatego, że są pisane w pierwszej osobie.
Nie wiem, czy przedmowa ta usprawiedliwia dostatecznie moje krótkie opowiadania. Napisałem ją głównie dlatego, aby się mnie nie czepiali różni radykalni katolicy — oraz inni.

 



Az idézet forrásaUtwory wybrane / Tadeusz Borowski ; oprac. Andrzej Werner. - Wyd. 2 przejrz. - Wrocław
Könyvoldal (tól–ig)pp. 305-306.

Krátká předmluva (Cseh)

Janu Dobraczyńskému

Kamenný svět je jediná velká povídka, sestavená z dvaceti sa­mostatných částí. Autor vyzkoušel nejrůznější možnosti, jež skýtá forma „krátké povídky“, a uznal pokus za nepříliš zdařilý.
Forma krátké povídky je jako těsný límec, který ztěžuje dýchá­ní. Odnaučuje komentářům a vysvětlivkám, zvyká na jednotu ča­su, děje a místa, místo spisovatele vychovává fotoaparát.
Některé z těchto krátkých povídek jsou jen realistické, jiné ne­řeší nic vážného, ještě jiné jsou polemikou s některými spisovateli. Věnování naznačuje, komu je polemika určena, ale ne ve všech případech. Některá věnování jsou jen zdvořilostní. Nejsem pozi­tivní katastrofista, neznal jsem kápa Kwašniaka, nejedl jsem lid­ský mozek, nevraždil jsem děti, neseděl jsem v bunkru, nechodil jsem s Němci na opery, nepil jsem víno v zahradní restauraci, ne­oddávám se infantilnímu snění — a vůbec by mě moc mrzelo, kdyby povídky z Kamenného světa měly být považovány za listy z autorova důvěrného deníku jen proto, že jsou psány v první oso­bě.
Nevím, jestli tato předmluva dostatečně omlouvá mé krátké po­vídky. Napsal jsem ji hlavně proto, aby na mě neútočili všelijací radikální katolíci — a jiní.



Az idézet forrásaTadeusz Borowski: Rozloucení s Marií, Praha, Odeon, 1987
Könyvoldal (tól–ig)pp. 207.

minimap