Kollár, Jan: Kde as' vstane

Kde as' vstane den ten slavný?
Či z panského Uralu?
Či—li z pevných Krakonošů?
Či ze Tater zlatoplných?
Aneb z Visly krvavé?
Nezáviďte bratr bratru,
kterémuž z nás milostivě
češť tu k přechodu dopřeje
božská máti Slávie.

Buďte zdární, svorní, statní,
věrní její ctitelové,
vy vespolní Slávy syni,
neb bohyni sluší česť.
Hvězdy svítí nám na dráhu,
vyšlé z jasné záře její,
které velí, ať se láskou,
poslušenstvím, díkou ctějí.

Hol kél föl vajh a dicső nap?
Talán úri Ural ormán?
órjáshegység roppant bércén?
Vagy Tátrán, mely dús aranyban?
Vagy a véres Visztulából?
Ne irigykedj, fivér, drága
fivéredre, kit kiválaszt
közülünk e dicső kegyre
az isteni anya, Szláva.

Legyetek mind buzgó, bátor,
jó fiai nagy Szlávénak.
Tisztelet jár istennőnknek.
Útunk csillag beragyogja,
száz tündöklő fény, mit ő vet.
Parancsuk, hogy térdre rogyva,
szeretettel áldjuk Őket.

Pesten, 1839. szeptember 18-án