This website is using cookies

We use cookies to ensure that we give you the best experience on our website. If you continue without changing your settings, we'll assume that you are happy to receive all cookies on this website. 

Seifert, Jaroslav: ΤΟ ΚΟΝΤΣΕΡΤΟ ΤΟΥ ΜΠΑΧ (Bachův koncert in Greek)

Portre of Seifert, Jaroslav

Bachův koncert (Czech)

Nikdy jsem zrána dlouho nevyspával,

probouzely mě ranní tramvaje

a často i vlastní verše.

Vytáhly mě z peřin za vlasy,

přivlekly k židli,

a sotva jsem si promnul oči,

donutily mě psát.

 

Připoután sladkou slinou

ke rtům jedinečné chvíle,

na spásu bídné duše své

jsem nemyslil,

a místo věčného blaženství

toužil jsem po rychlém okamžiku

prchavé rozkoše.

 

Marně mě zvony zvedaly ze země,

držel jsem se jí zuby nehty.

Byla plna vůní

a dráždivých tajemství.

Když jsem se v noci podíval na nebe,

nebe jsem nehledal.

Spíš jsem se děsil černých děr

někde na konci vesmíru,

které jsou ještě strašnější

než samo peklo.

 

Zaslechl jsem však zvuky cembala.

Byl to koncert

Johanna Sebastiana Bacha

pro hoboj, cembalo a smyčce.

Odkud zazníval – to nevím.

Ale ze země to nebylo.

 

Ačkoliv jsem neokusil vína,

trochu jsem vrávoral

a musil jsem se zachytit

vlastního stínu.



Uploaded byP. T.
Source of the quotationBýti básníkem/ To Be A Poet (1983)

ΤΟ ΚΟΝΤΣΕΡΤΟ ΤΟΥ ΜΠΑΧ (Greek)

Ποτέ μου δεν συνήθιζα να κοιμάμαι μέχρι αργά το πρωί,

με ξυπνούσαν τα πρωινά τραμ

και συχνά οι ίδιοι μου οι στίχοι.

Μ' έβγαζαν απ' τα σκεπάσματα τραβώντας με απ' τα μαλλιά,

μ' έσερναν στην καρέκλα

και μόλις έτριβα τα μάτια μου

με ανάγκαζαν να γράφω.

 

Δεμένος με γλυκό σάλιο

στα χείλη της μοναδικής στιγμής,

τη σωτηρία της άθλιας ψυχής μου

δεν τη συλλογιζόμουνα

κι αντί για την αιώνια μακαριότητα

ποθούσα το σύντομο διάστημα

της φευγαλέας απόλαυσης.

 

Μάταια οι καμπάνες με σηκώνανε απ΄τη γη,

γαντζωνόμουνα πάνω της με νύχια και με δόντια.

Ήταν γεμάτη αρώματα

και μυστικά που ερέθιζαν.

Όταν τη νύχτα κοίταζα τον ουρανό,

δεν ήταν ο ουρανός αυτός που αναζητούσα.

Μάλλον με τρόμαζαν οι μαύρες τρύπες

κάπου στα πέρατα του σύμπαντος

που είναι ακόμα πιό φρικτές

κι απο την κόλαση την ίδια.

 

Άκουσα όμως ήχους απο τσέμπαλο.

Ήταν ένα κοντσέρτο

του Ιωάννη Σεβαστιανού Μπαχ

για όμποε, τσέμπαλο και έγχορδα.

Απο πού ερχότανε - δεν ξέρω.

Πάντως όχι απ' τη γη.

 

Αν και δεν είχα πιεί κρασί ούτε μιά στάλα,

τρίκλιζα λίγο

κι αναγκάστηκα να πιαστώ

απο τη σκιά μου.



Uploaded byP. T.
Source of the quotationhttp://ornithologicus.blogspot.hu

minimap