Sládek, Josef Václav: Jak štěp u cesty polem

Jak štěp u cesty polem
je ruka sedlákova;
tam trhá, kdo jde kolem,
a štěp zas rodí znova.
 
A naše tuhé šíje
jsou jako kleče pluhu;
čím hloub v zem přitlačí je,
tím víc to setbě k duhu.
 
A srdce, plná síly,
jak hluboká jsou studna;
krev od věků z ní pili,
a po dnes nejsou u dna!
   

---------------------

Megjegyzés:

duh, -u m. jen ve spoj. sloužit, jít k duhu svědčit, prospívat: práce na poli mu šla k duhu

(Slovník spisovného jazyka českého)