L'Albatros (French)
Souvent, pour s'amuser, les hommes d'équipage Prennent des albatros, vastes oiseaux des mers, Qui suivent, indolents compagnons de voyage, Le navire glissant sur les gouffres amers.
À peine les ont-ils déposés sur les planches, Que ces rois de l'azur, maladroits et honteux, Laissent piteusement leurs grandes ailes blanches Comme des avirons traîner à côté d'eux.
Ce voyageur ailé, comme il est gauche et veule! Lui, naguère si beau, qu'il est comique et laid! L'un agace son bec avec un brûle-gueule, L'autre mime, en boitant, l'infirme qui volait!
Le Poète est semblable au prince des nuées Qui hante la tempête et se rit de l'archer; Exilé sur le sol au milieu des huées, Ses ailes de géant l'empêchent de marcher. Source of the quotation | http://fleursdumal.org/poem/200 |
|
Albatros (Czech)
Aby čas na moři za plavby krátilo si, tu mužstvo posádky si chytá v dlouhých dnech své němé průvodce na cestách, albatrosy, spějící za lodí po hořkých propastech.
Ti vládci blankytu, jen postaveni na zem, hned neohrabaní a plni ostychu, svá křídla veliká jak vesla spustí rázem a zplihlá po bocích je vlekou potichu.
Jak nemotorný je ten poutník okřídlený! On, prve krásný tak, jak směšný, chudák, je! Ten zobák dráždí mu svou lulkou z možské pěny, ten po něm, bezmocném, zas chodí kulhaje.
A Básník také je jak tento kníže výší, jenž létá bouřemi a z šípů má jen smích; když stojí na zemi, kde posměch v tvář mu čiší, při chůzi vadí mu pár křídel olbřímích.
Source of the quotation | http://www.baudelaire.cz |
|