This website is using cookies

We use cookies to ensure that we give you the best experience on our website. If you continue without changing your settings, we'll assume that you are happy to receive all cookies on this website. 

The page of Sienkiewicz, Henryk, Czech biography

Image of Sienkiewicz, Henryk
Sienkiewicz, Henryk
(1846–1916)
1905

Biography

Henryk Adam Alexandr Pius Sienkiewicz (5. května 1846, Wola Okrzejska – 15. listopadu 1916, Vevey, Švýcarsko), byl polský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1905. Největší slávu získal svými historickými romány, týkajícími se polských a křesťanských dějin. Představitel polského pozitivismu. Psal rovněž pod pseudonymem Litwos.
Sienkiewicz se narodil roku 1846 ve vesnici Wola Okrzejska v lukovském kraji. Pocházel ze středního šlechtického stavu, jeho otec byl zámožným statkářem. Sienkiewicz proto prožil své dětství mezi vesnickým lidem, což se projevilo nejen v námětech jeho povídek, ale i celým založením jeho povahy a sociálních názorů. Roku 1863 byl Sienkiewiczův otec donucen svůj statek prodat a odstěhovat se s celou rodinou do Varšavy. Zde Sienkiewicz vystudoval na univerzitě dějiny, které mu poskytly nejvíc námětů pro jeho rozsáhlé dílo, prodchnuté autorovým hlubokým pochopením pro neustálé, často krvavé úsilí vlastního národa o znovunabytí svobody a sociální spravedlnosti.
Doba jeho studií byla v Polsku obdobím nástupu kritické generace pozitivistů, kteří tehdy formovali svůj program. Sienkiewicz, který již od mládí velmi četl, se úspěšně včlenil do pozitivistické publicistiky a začal psát divadelní recenze i literárně historické studie. Brzy se objevily i jeho první beletristické pokusy (např. povídka Na zmar z roku 1872), které brzy svým významem získaly převahu nad jeho novinářskou tvorbou.
Své obzory si Sienkiewicz rozšiřoval také zahraničními cestami. Již roku 1876 navštívil Německo, roku 1877 Belgii, Francii a Anglii a v témže roce se vydal na dlouhou cestu do Spojených států, kde žil romantickým životem prostřed přírody jižní Kalifornie. Dále navštívil Itálii, Řecko, Turecko a Španělsko a roku 1891 odljel na loveckou výpravu do Afriky.
Roku 1884 se stal jako už velmi populární spisovatel hlavním redaktorem varšavského Słowa. V té době byl autorem mnoha črt, povídek a novel, v podstatě realistických obrazů ze života, ve kterých na jedné straně vykreslil obraz bídy a zaostalosti nižších společenských vrstev a na druhé straně problematické, vnitřními rozpory zmítané postavy inteligentů, snažících se o nápravu.
Nesmírný zájem však Sienkiewicz vzbudil teprve svým prvním románem Ohněm a mečem (1884, Ogniem i mieczem) z jeho veliké historické trilogie, kam patří ještě Potopa (1886, Potop) a Pan Wołodyjowski (1888). Světové proslulosti pak dosáhl svým románem z římských dějin Quo vadis (1896). Stal se oblíbeným a uznávaným doma i v zahraničí. Roku 1900 mu vděčný národ daroval statek Oblegorek, zakoupený z veřejných darů. Vysokých poct a vyznamenání se mu v té době také dostávalo od vědeckých institucí domácích i zahraničních, od spolků, universit i soukromých osob. Roku 1905 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu za „… za velkolepé zásluhy epického spisovatele“ (citace z odůvodnění Švédské akademie).
Po vypuknutí první světové války se Sienkiewicz usadil ve švýcarském městě Vevey, odkud organizoval pomoc polským obětem války a kde také roku 1916 zemřel.
Literature ::
Translation ::

minimap