Skrytá láska (Czech)
Všech duší skrytou hloubkou hlas lásky tvé se vlní, z hor nebezpečných stádům tvým se chví jak tóny šalmají; a v omámení jeho jdou bratří nesčíslní, a přece, odkud přivanul k nim, nepoznávají.
Mystický jetel bílý na úhor duší rozséval jsi, do povržené trávy pokorné, za větru jarního: den žhavý šlapal po něm a on jen vůní stěžoval si, hospodář o něm nevěděl a jeho včely znají ho.
Je skrytá tvoje láska, však sladkost jejich vinobraní jak v hrozny tajně nalívá se v zrna hvězdných systémů; - nad každým duše procitnutím podoba písni ranní a z noci vytrysklému květu slunce zlatolistému.
V ní času modrý blankyt, lesk nepřeplutých moří, hosana smíření, jar extatických dithyramb; k slavnostem jejím jasným milenců srdce hoří jak v jemných rukou éterných tisíce vonných lamp,
a v šera vnitřní klade se světel zlatohlavem na světů stupně mystické, snů vzácných sady rozvité, kde duší miliony ve vření nedočkavém se vlní k tobě stále blíž na volání tvé nepřetržité.
Uploaded by | Efraim Israel |
Source of the quotation | https://is.muni.cz/th/i5ecg/Otokar_Brezina-Mgr._prace.txt |
|
Rejtett szerelem (Hungarian)
A lelkek rejtett mélyén szerelmed hangja lüktet a nyájaidnak vészes hegyekről, mint pásztortűz dús álmai; és fivér számtalan jár, mind tőle részegültek, de azt, hogy merről szállt feléjük, mégsem hallani.
Fehérherét kinyílni tavasszal ujjad szellővel szórt az alázatos fűszálak közé a lelkek ugarán; a forró nap tapodta, s csak illatot sírt, szél mit elhord, a gazda róla nem tudott, s ismeri méhe valahány.
Rejtett a te szerelmed, de jövő szüretei cukra mint szőlőt járja titkon át tejutak csillagfürtjeit; - a lelkek minden ébredésén hasonlít hajnalukra, az aranyszirmú napvirág mit éjből fölserdülve nyit.
Az idő kék azúrja, nem járt tenger sugára, a megbékélés hozsannája, tavasz tánca bent; kap fénylő ünnepére szeretők szíve lángra, mint éterkezekben ha ezer illatozó lámpa leng,
s a belső szürkületbe, fények aranybrokátja, világok lépcsőjére, álmok függőkertjeire hull, hol türelmetlen árral a lelkek milliárdja lüktet feléd mind közelebb,hangodra, mely hív szakadatlanul.
Uploaded by | Efraim Israel |
Publisher | Európa Könyvkiadó, Budapest |
Source of the quotation | Otokar Březina: Rejtett történelem |
Bookpage (from–to) | 110 |
Publication date | 1983 |
|