Meč Damoklův I. (Czech)
Nade mnou visí v noci, ve dne; svůj dvousečný hrot stokrát zvedne v mé dumy i v můj tichý cit. – Ó, jak se toho meče zbýt!
Na vlásku visí, okamžikem můž’ sletět... Co zde v tužby vzlykem? Ta nezadrží jeho spád, když síla zniká napořád.
Na chvíli, zdá se mi, že mizí kams v dálku, dohledu již cizí, však rázem, než se naději, jest konec klamných nadějí.
A přede mnou se znova zvedá, já cítím, jak mé srdce hledá, ať v snění nočním, shonu dne, a já se ptám: kdy dopadne?
A chtěl bych pracovat a žíti a stále zřím tu tenkou níti, na které visí ostrý meč, jak ďábla neodvratná léč.
Zvyk jsem již všemu – on však visí, jak od let visel, teď, jak kdysi, jak zítra viset bude dál... a jméno jeho... Ideál??... Uploaded by | Efraim Israel |
Publisher | ELTE Szláv Filológia Tanszék |
Source of the quotation | Cseh költők antológiája |
Bookpage (from–to) | 428 |
Publication date | 2016 |
|
Damoklész kardja I. (Hungarian)
Fejem felett függ nappal, éjjel. Százszor felemelt dupla éllel Agyamban, szívemben remeg. Jaj, hogyan szabadulni meg?
Hajszálon függ, de súlyos holmi, S már hullna... Mi haszna zokogni? Azt vissza azzal nem fogod, Ha minden erőd elhagyott.
Van úgy, hogy mintha ellebegne Szemem elől a végtelenbe, De mire feleszmélek én, Eltűnt a csalóka remény.
Ott fönt, előttem, újra moccan, A szívemet célozza hosszan. Mindegy, nappal, éjszaka van, Azt fürkészem: Mikor zuhan?
Szeretnék élni, volna dolgom, Nem a fonalat lesni folyton S rajta az éles kard hegyét, Az ördög muszáj-gyógyszerét.
De megszoktam már, hogy ott vár, vár, Mint régen, évek óta vár már, S holnap is várom, jön-e már... Ezt hívják úgy, hogy ideál?
Uploaded by | Efraim Israel |
Publisher | ELTE Szláv Filológia Tanszék |
Source of the quotation | Cseh költők antológiája |
Bookpage (from–to) | 429 |
Publication date | 2016 |
|