Kollár, Jan: Slávy dcera – Předzpěv - 2

Ten, kdo trůny bořil, lidskou krev darmo vyléval,
....po světě nešťastnou války pochodmi nosil:
Ten porobu slušnou, buď Goth, buď Skýta, zasloužil,
....ne kdo divé chválil příkladem ordě pokoj.

Kde ste se octli, milé zde bydlivších národy Slávů,
....národy, jenž Pomoří tam, tuto Sálu pili?
Sorbů větve tiché, Obodritské říše potomci,
....kde kmenové Vilců, kde vnukové ste Ukrů?
Napravo šíře hledím, nalevo zrak bystře otáčím,
....než mé darmo oko v Slávii Slávu hledá.

Rci, strome, chráme jejich rostlý, pode nímž se obětné
....dávnověkým tehdáž pálili žertvy bohům:
Kde jsou národové ti, jejich kde knížata, města?
....jenž pervý v severu zkřísili tomto život.
Jedni učíce chudou Europu plachty i vesla
....chystati a k bohatým přes moře vésti břehům.
Kov tu jiní ze hlubin skvoucí vykopávali rudných,
....více ku poctě bohům nežli ku zisku lidem.
Tam ti neourodné rolníku ukázali rádlem.
....by klas neslo zlatý, brázditi lůno země.
Lípy tito, svěcený Slávě strom, vedle pokojných
....cest sadili, chládek by stlali vůkol i čich.
Muž syny města učil stavěti, v nich vésti kupectví,
....a mlaď svou učili tkávati plátno ženy.

Wer die Throne zerstörte, vergoß das Blut doch vergeblich,
....schleudert die Fackel des Kriegs in die leidvolle Welt.
Wer bloß Unterwerfung im Sinn, ob Gote, ob Skythe,
....preisen wird er wie wild Friedhofsruhe zumeist.

Wo seid ihr hin, ihr lieben Bewohner des Slawa-Imperiums,
....Pommern bis Saalestrand, wo ihr so fleißig gelebt?
Stilles Sorbengezweig, Erben obodritischen Reichs?
....Wo sind der Wilzen Genossen, wo die Enkel der Ugren?
Schaue nach rechts und wende nach links die schärferen Blicke,
....Slawa, ich finde dich nicht bei den Slawen ringsum.

....Hain der Helden, unter den Bäumen wurde geopfert,
lodert, den Göttern zum Ruhm ständig der heilige Brand.
....Wo sind die Vaterlandsfreunde, die Stammesfürsten, die Städte,
die im Norden zuerst auferstanden zum Sein?
....Einzelne wichen vom armen Europa, mit Segel und Ruder
steuerten sie über die See fort zu reicherem Strand.
....Schimmerndes Erz gewannen andre aus Tiefen der Gruben
mehr zu göttlichem Ruhm als zu der Menschen Gebrauch.
....Ödland, noch leer, zeigt sich dem Bauer mit einfachem Pfluge,
daß bald der Ähren Gold schmücke den Erdenschoß.
....Linden, der Slawa geweiht, sie standen an ruhigen Wegen,
Schatten spendend ringsum, streuend den würzigen Duft.
....Väter lehrten die Söhne Stadtbau, zu führen den Handel,
und es lehrte die Frau weben das Linnen so weiß ...